Českou Kanadou
A kde nejlépe začít? Jistě nástupem do vláčku v Jindřichově Hradci, který nás úzkokolejkou odveze až do Nové Bystřice. Z ní vyrážíme směrem na Rajchéřov. Těsně u hranic a rybníka Kačer stáčíme kroky k severu. Noc pak trávíme v lese u Návarského rybníka. Bohužel přístup k němu je mizerný a tak z večerního koupání nic není.
Druhý den pokračujeme k Landštejnu horským terénem. Stále si kontrolujeme postup podle mapy, protože jdeme cestou necestou mimo značené trasy. Landštejn visí na kopci a dostat se z naší cesty k jeho branám není až tak jednoduché. Jeho poloha ho kdysi uchránila před dobitím husity.
Pohled se z věže hradu otevírá na kopcovitou zalesněnou okolní krajinu a na Landštejnskou přehradu.
Je večer a nám se včas podařilo zabrat ideální místo u Pstruhovce, kde přespíme další noc. Později přišlo několik dalších nocležníků, ale nakonec se raději stáhli do ústraní.
Ráno se vydáváme po stopě Grasela a brzy po něm nalézáme alespoň malou ceduli s jeho vypočtenými skutky, kterých se za svého krátkého života dopustil. Za malou chvíli už máme před sebou i jeho sluj, skrýš pod kamennou hlavou. Pavel se spouští do její hlubiny a pak nám vypráví neuvěřitelné zážitky.
Balvany roztroušené v lesích, rybníky s neuvěřitelně ledovou vodou, ale i příjemné cesty osvěžené náprstníky digitalis všech možných barev, to je Česká Kanada, nádherný kout jižních Čech.
Před Slavonicemi je jeden z mnoha opuštěných bunkrů opraven a zpřístupněn. My ale spěcháme do Slavonic, renesančním klenotu. A protože se máme ještě před odjezdem domů čas, děláme prohlídku nejen shora z věže, ale dokonce i z podzemí. Místní štoly jsou projektovány jen pro hubené, ale po dvoudenním putování pohořím projdu se štěstím nakonec i já.
Nakonec ve Slavonicích zůstáváme i přes noc, protože se ukázalo, že jsem se nezorientoval správně v jízdním řádu a tak nám nezbylo, než ve Slavonicích v pensionu i přenocovat. Díky tomy můžeme večer obdivovat neskutečně fotogenickou architekturu zdejších domů.