Malá Fatra
Dolné a Nové Diery
První den se jdeme projít do blízkých soutěsek. Nedaleko od nich je u potoka stará koliba. Dolné Diery postupně vystřídají Nové Diery, žebřík další žebřík a my se snažíme v kluzkém terénu nezranit, jak se to zde před rokem povedlo kamarádce Jitce. Fotit jde sice špatně, ale i tak si cestu náležitě vychutnáváme.
Bohužel nás trochu trápí počasí a protože fronta střídá frontu, dáváme na den vale horám a jedeme do Oravského podzámku. Uvnitř se předpokládá sucho a snad i teplo a tak vzhůru do hradu. Ten je, se svojí exponovanou polohou na vysokém skalním ostrohu nad řekou Oravou, výtečným cílem nás horalů.
Celý den je promáčený na kost a mlhy se válí po celé Malé Fatře. Dokonce ani Jánošíkovi, shlížejícíu shůry na Terchovou, není moc do řeči, i když on už je na leccos určitě zvyklý.
Protože Malá Fatra není jen hlavní a turisticky profláklý hřeben, ale i další významné vrchy a strže, vybíráme následující den boční hřeben Sokolie. Stoupáme vzhůru a kolem se stále válí a převalují mlhy. Jen nahoře na je profouknuto a slušný tak máme slušný rozhled do Vrátné doliny.
Pro odvážné je sestup do sedla, kdy kloužeme občas i po zadku. Všechny sestupy i další dny budou vypadat podobně. Bahnitý terén, rozšlapaný chodník a časté, nedobrovolné skluzy.
Další den nás vypekla lanovka na Chleb a tak se od ní dáváme cestou na Grúň. Po obědě na zdejší chatě šplháme pekelným stoupáním až na hlavní hřeben. Pohled na Stoh nás utvrzuje v tom, že se vrcholu (já už potřetí) vyhneme a čeká nás traverz do sedla Medziholie. Sestup do Štefanové je opět krutě kluzký...
Brzy ráno vyrážíme všichni na dlouhou cestu tiesňavou k vrcholům obou Rozsutců. Žebříky střídají lehčí místa a my soupáme k výšinám. Ta podobnost se Slovenským rájem je tady velká. Potok si razí cestu a uhnout z jeho koryta se dá jen na málo místech. Další, závěrečný výstup a jsme pod sedlem Medzirozsutce.
Chvilku se rozkoukáváme a už šplháme na horu Malý Rozsutec. Z jeho vrcholu se dá pohlédnout do nitra Oravské Magury, která je vlastně pokračováním Malé Fatry. Na západě je někde hluboko dole Terchová.
Dál jdeme raději spodem a vrchol Velkého Rozsutce vynecháváme. Za to jsme odměněni krásnými loukami pod sedlem Medziholie odkud je pohled na Rozsutec fascinující.
Poslední den v Malé Fatře máme jako oddychový. Lanovka a chata Na Grúni to potvrzuje. Nakonec nám to ale nedá a odpoledne ještě jdeme prozkoumat průchod Dolnými Dierami k Terchové. Úzké průchody mezi vysokými stěnami stojí za to! Jde se téměř jeskynním prostorem.
A dole za ním vše končí neuvěřitelně rychle. Najednou je kolem obyčejná řeka a les. Počkáme si tady na vláček a ten nás přes Terchovou zaveze až do Štefanové.
Velká Rača
A jak máme naplánováno, cestou zpět do Čech ještě vyšplháme na vrchol Velké Rači. Tedy až po výjezdu na hřeben lanovkou. Žádné velké převýšení nás tedy tentokrát nečeká. Vrchol je obsypán borůvkami a sběrači-Poláky. Půl vrcholu je totiž Polský.
Od horní stanice lanovky si ještě sjedeme rychlodráhou a pak už frčíme domů.